Červen 2006

Balóny nad Studénkou

16. června 2006 v 14:08 | Hans |  Rodina
Sedíme takhle navečer u televize a najednou manželka vykřikne:"Děcka pojďte se rychle podívat".Hledím,cože to vidí tak zajímavého v okně,do kterého zírá a už vidím i já-pomalu,pomalinku se mi sune do mého zorného pole horkovzdušný balón.To je nádhera,vzdychnu a již se hrneme všichni na balkón.Jaká je naše radost,když za ním se sune spoza stromů další a zaním další-celkem jich je pět.
Manželka mi rychle podává foťák a já jak u vytržení fotím.
Je to prostě nádhera a jsme tím zážitkem naprosto uneseni.Kde asi letí-a odkud vzlétli?Ti se mají.Takové a podobné myšlenky nás napadají,když na ně zíráme.
A zase jeden zážitek,pro který se oplatí žít..............

Ještě jednou něco o digitálním vysílání v Čechách a na Moravě.

11. června 2006 v 14:43 | Hans |  Média
Tak jsem přemýšlel,jaký je u nás kocourkov.Rozjelo se digitální vysílání,ale pozor,k 11.6.2006 je pokrytá nepatrná část republiky.Paket A-Praha,Brno,Ostrava.Paket BaC-Praha.Co si má o tom člověk myslet?Praha,Praha a zase jenom Praha.A navíc-nikde ani zmínka o tom,kdy se pokryje zbytek republiky PaketemA a dalšími programy.A další problém-tam,kde je doteďka špatný příjem analogu,tak digitál třeba nelze přijmout vůbec.Viz Stachovice a některé části dalších obcí a měst.Co mě nejvíce "zvedá"je naprostý nedostatek informací,které by alespoň na internetu měly být.Našinec je tak v naprosté nejistotě,jak to bude vypadat dále do budoucna.Informace typu:"V roce 2007 se začne vypínat analog ať si strčí někam.Co to je za informaci?????????Měl by tu být alespoň náznak řešení.Tyhle spekulace nahrávají kabelovkáím a podobným firmám.Protože lidé z toho mají strach.
Pane wachmajstr,vy jste ale hlava..............Jsme prostě národ Švejků.

Malá vzpomínka

11. června 2006 v 14:25 | Hans |  Básničky
Lístek klouže ze stromu dolů
a najednou vítr jej unáší.
točí se dokola,jako bláznivý
a padá u cesty,kde se hned zapráší.

Hejno vrabců dává se na útěk,
když kámen mezi jejich řady padá.
A vítr trávu čechrá
a za lesy slunce zapadá.

Krásné barvy hází stromy
na trávu kolem sebe.
Kočka na betoně tiše sedí a přede.

Šero sedá do údolí známého,
ptáci pomalu půjdou spát.
Ta vzpomínka touhu v srdci se snaží rozehřát.

A klavír tiše kdesi z dálky vzpomínek slyšet znít.
To pan Janáček,
z hloubi časů začal snít.

Kdyby těchto tužeb nebylo,
svět smutný by nám zbyl.
A lístky padaly by nepovšimnuty
do prachu,kterému jsi dlužen malou vzpomínku.

Když jsem byl malý kluk

10. června 2006 v 21:05 | Hans |  Vzpomínky
To,co teď budu popisovat jsou moje vzpomínky na dobu,kdy jsme s rodiči a sestrou Jarkou bydleli ve Fulneku u dědy a babičky.Pro mě to byla krásná doba-děda mě rozmazloval a tak si nemohu stěžovat.Horší to měli rodiče-"Dejte toho kluka sem,vy to s ním neumíte"-byla jeho řeč,když jsem řval.Tohle vím z vyprávění,ale co si už moc dobře pamatuju bylo,jak mě děda brával k sobě na kozlík/tam se sedí,když se řídí koně/ a to mě údajně byly dva roky a klidně mi dal do rukou opratě/to jsou zase kožené pásy,kterýma se řídí koně/ a řekl mi:"Jenošu jeď".No a já jsem jel.Fakt,dneska nechápu,že o mě neměli strach.Kdo ví,jakou sílu mají koně,ví,o čem mluvím.A největší divadlo bylo,když děda seděl už na kozlíku a já se pokoušel k němu vyškrábat a když mě uviděl,řekl,že s takovým ušmurancem nejede a ať mě mamka umyje.To byl kravál,jak jsem řval,když mě mamka vzala do chodby umýt/tam bylo takové litinové umyvadlo/,že mi děda ujede.No,fakt jsem měl hrůzu,že mě nechá doma.Ale děda na mě počkal.
Pravidelná zastávka byla na nádraží "U budky".To byla taková bouda,která stála po pravé straně chodníku,směrem,když se šlo na nádraží.Já jsem většinou seděl na kozlíku a "hlídal" koně.Dostal jsem sodovku a když se mě děda zeptal:"Jenošu,čí jsi?",tak jsem musel říct,že "dědův".Mamku to asi dost štvalo,protože já jsem, to řekl vždycky.
Další zastávka byla doma na svačinu.Děda svačil většinou bílé kafe a chleba se sádlem,nebo se špekem,krájel špek na tzv."rybičky" a mě je dával-no a já jsem je normálně jedl,musel jsem,i když mi to moc nejelo,ale přece mi je dával děda.........
Jednou si vzpomínám,bylo to asi někdy v létě,/protože děda se chystal s platoňákem to je takový velký,plochý vůz na seno svážet seno domů,pod střechu/,že naši i s Jarkou se chystali navštívit maminčiny rodiče do Stachovic.Tata byl už oblečený v saku a běhal kolem platoňáku,na kterém jsem byl vylezený já a snažil se mě sundat dolů,ať jdu s nima do Stachovic.Já jsem vždycky přeběhl na opačnou stranu vozu a křičel,že s nima nikde nejdu,že jedu s dědou pro seno.No,taky jsem jel!
Cestu a sklízení sena si už nepamatuji,ale tohle byly pro moji malou "račí dušičku" ty pravé emoce a proto mi to utkvělo v paměti.
Další vzpomínka je,že jsem seděl na okně v kuchyni a díval se,jak naproti přes cestu na Ostravu bagr vybírá příkopu.Nakládal to na "Tatrovky" a ty to odvážely někde pryč.To byla pro malého synečka podívaná.........úžasné.
Ale nejkrásnější vzpomínku mám na chvíli,když jsem dopoledne seděl na schodech k domovním dveřím a sledoval,jak jezdí auta a povozy po silnici na Opavu.ta silnice byla mimochodem celá z kamenných kostek,tak jako byl jima vydlážděný celý Fulnek a byla pro mě nádherná.Vyšla babička a řekla mi,abych neseděl na těch kamenných schodech a sedl si na ten dřevěný práh.Tak jsem ji poslechl a sedl si výš a hleděl dál.Ta chvíle byla neskutečně krásná-nikdo po mě nic nechtěl a já jsem jenom tak seděl a sledoval,co se kolem mě děje.Když jsem si na to po letech vzpoměl,věděl jsem,že jsem byl tehdy nejšťastnější člověk na světě.A dneska se snažím,aby takových chvilek v mém životě bylo co nejvíce.

Štramberk

3. června 2006 v 22:12 | Hans |  Rodina
1.4.06 jsme podnikli výlet na Štramberk.Bylo super,to se těžko popisuje,já mám moc rád takovéto výlety.Štramberk je opravdu nádherné město,zkrátka "moravský Betlém".Vřele doporučuji všem,kteří mají nějaký vztah k naší minulosti a kultuře jej navštívit.Zajeďte si tam..................