Listopad 2010

Kmotřenka

23. listopadu 2010 v 18:47 | Hans |  Rodina
Tak nás opustil další človíček z rodiny-moje kmotřenka Hermínka.Tak,jak žila,tak odešla-tiše a klidně.Bůh si ji vzal rychle k sobě,aby netrpěla.To za její dobrosrdečnost a vlídnou povahu.
Na tetičku se snad ani nikdo nemohl zlobit,jak byla hodná.Snažila se pomoci všem,kdo ji o pomoc požádali.A dnes se mi znovu vybavil karmický zákon-co kolem sebe sejeme,to taky sklízíme-tedy co vrháme do prostoru,to se nám,jako bumerang vrací.
Myslím si,že by nám mohla všem jít příkladem,jak má vypadat život.To myslím upřímně.

Pár foteček je ZDE


Co se dělo kdysi v Pustějově

7. listopadu 2010 v 17:55 | Hans |  Časy dávno minulé
Jelikož jsem získal scany písemností,které se nacházely v kostelní věži v Pustějově,nechť každý,kdo má zájem se pokochá tím,jak se kdysi psalo a co se dělo v Pustějově v minulých dobách.
Tímto moc děkuji nejmenovanému kamarádovi,který na mě myslel,když tyto scany získal a nezištně mi je zapůjčil.
Přepsal jsem text z nascenovaných papírů,ale některé slova jsem nemohl přečíst,takže,kde jsou tečky,chybí slovo.Raději nic,než slátanina,toť heslo,kterého jsem se držel.
Ať tedy promluví časy dávno minulé.

Opis listiny ze staré báně na malé věžičce.
Léta páně 1813,července 6.
Panování císaře Franca druhého dvojictihodného našeho pana lokálního
Franc de Venne,našeho …..........Johannysa Scherza správce panství,burmi-
stra Johann Ulrycha č.p.105 uřadních Fabiana Rokity,Valentina Bučka,Jiříka
Davida,France Gebaura,fojtových svobodných synův Josefa a Johanysa
Libschava,,rektora neb školního učitela Josefa Davida,který byl rozen v
Pustějově č.p.8 a vychován ve Slatině a vyučil se ve Fulneku.
Tato malá věžka byla zrobena a nová báně a žlutý křížek od rektora Josefa
Davida,kostel znove obijan skrz mistra tesařského Valentina Davida,obecníma
náklady.
Od starých a hodnověrných lidí mám tyto řeči,že tato vesnice Pustějov roku 1096
(vznikla),na tomto místě bylo první stavení,kde jest č.p.122 a 123,neb tam byla studně,jak
se ty dvě chalupy budovaly,pod zemí najdena,z které oni vodu nabírají,tam bylo
fojtství a šenk,pán z Pohořílky tehdejší,skrz provinění sehnal toho rychtáře
a osobil si z toho ten dvůr a falvarek.Toho času Bečva vcházela do Odry
a pro mnoho vody a škody v tom kraji obrácena do Moravy,devatero panství
pod Meziříčem kopalo.
Roku 1573.Žádal Prelát pana Vrbnu Fulneckého na hradě,aby vystavěť
dovolil kaplu v pustějově a krchovo ku chování jejich mrtvých těl
z příčiny,že když byl mor,až na (málo)osob pomřeli v Pustějově,
na zahrady po 20,30 do dola(chovali) a to v noci psi vytahovali,žrali a
ve dne potom se i do živých (se dali),že museli ozbrojeni lidé chodit,jest
z písem vytaženo.V čas toho moru vzali Kujavští luky Rodfleky a Bu-
tovští role až do potokův,ještě před 50 roky lidé,neb sedláci věděli,ku kterému
gruntu která luka náleží.Tento prelát nemohl dať pomoc na kaplu,nebo mu kostel
a klášter a Fulnek shořel,v tom písmě se tam tak vymlůvá.
Starý Buček,alteřný,umřel roku 1805,byl starý 96 roků,měl toho dobrů paměť,
že tato kapla se budovala až po kazatelnicu a půl věže,za několik let ten
kusek,kde jest oltář a potom věže vejš,aby bylo zvony na dědinu slychať
a to všechno na obecní peníze,povědal,že se stavilo.Čtyřikrát do roka
konala se služba Boží v tejto kapli.
Roku 1760.Obec sobě za(několik) rynských stříbra koperátora na
Kujavské faře na rok zjednala.Třikrát do týhodne sám přišel
M.S.služit,v neděli ale skrz celý rok ráno jeli s koněm pro něho,a
po kázání a zpívání mši bez varhanů odvezli ho s koněm do Kujav,
o jedné hodině s koněm jeli a katechismus a požehnání odpravil,zase
koněm odvezli,každů neděli a svátek.První kooperátor byl Pater Karel,
po něm P.Josef,po něm P. Franz Quinta a poslední P.Florian Stihav.
Za něho,roku 1785 přišel první lokální a ten byl rozen z Pustějova
č.p.104,Casimirus Tellner,umřel roku 1800...Jeho strejček byl Prelatem
ve Fulneku,narozen č.p.20,o tom se moc mluví.
Roku 1790 měli kostel ve dvoře stavět,po rozdělení folvarku dostali na
něj od císaře peníze.Poněvadž ale důlní konec nechtěl a odporoval
tomu,tu potom brali do vězení všechny susedy,až obešlo dědinu kolem,
ani potom nechtěli,tak se zprotivili,že raděj budů tento kostel ze svých
nákladů stavět,nežli ve dvoře,nebo při tejto faře,a že raděj budů
panáčka v zimě v létě do kostela z fary vozit,než mu kostel tam
stavět.Tu potom císař peníze dostal nazpátek a obec sobě uvá-
zala na věčné časy …...... z fary do kostela.
Roku 1786 Josef císař,toho jména druhý dobrý pán na rozkaz jeho
se pole rozměřovaly,dal patent,aby se od 200 let všechno kaž-
dému vrátilo,co komu patří.Já jsem byl v Pustějově při tom
měření písařem a viděl sem,kterak Kujavští Němci měli
strach,když jsme jim Rodfleky měřili a mohly se jim tenkrát
odebrat,ale skrz neopatrnost obecní toho se nestalo.
Roku 1792 začaly se bankocedule a byly tak vzácné,že lidé na
ně dávali lažu(agio),nebo toho času bylo stříbrných a zlatých
peněz dost,a dukátů ani nechtěli brát,potom těch bankocedulí
až do roku 1810 tolik bylo naděláno,že jenom bankocedule a
žádného stříbra ani dukátův víc žáden neviděl a rýnský
banko platil sotva 5 kr stříbra,a tak cena vyšla,že co jenom
jméno mělo.M(měřica) žita 40 banko,rež 30,loket sukna 20i30i40 banko
libra másla 5,libra masa 1 banko,až do roku 1811.15.marca v
celej zemi jich zhodili na 12kr,tu bylo velké naříkání o
hodně peněz.Jeden rýnský šajnův byl stříbra 20kr,ale
jenom stříbro a zlato majů cenu,ty držíc nekteří lidé
schované místo klenotův.Ale tak jak kdysi jich víc nevidět.
V ten čas rektoři a lokální a všichni,kteří na peníze placení,měli
jednaků sumu,jak když bylo stříbro,a byli velmi skrovno s těma
papírama ošideni,a nebylo možné pár obuvi za celů službu sjednať.
Nyní ale něco lepší,ale tak jak bylostříbro,ještě jen tak není.
Však ale peníze ztratily a daně,nebo platy narostly vždy víc a více,
že není obstání s těma vojnama,skrz 24 rokův nepokoj v zemi.S tema banko
tak bylo,že někteří lidé nemohli nikam,jen aby po ptaní šli,a ti řemeslníci,
kteří pro vojnu mohli pracovať,tak byli bohatí,že všechno mohli zaplatiť,a
rovnali se hrabatům nebo grófům na všechno.Sedlští lidé,co měli na
prodej,dobře také uměli ceniť,a předali hned.Ten,kdo neměl rolí,tomu
bylo zle,nemohl se ze svéj práce ani chleba najísť.
Roku 1782.Celé léto od vesna byla dymná para a slunce jako pytel
krvavý,na deset kroků neviděl jeden druhého.Tu zimu před tým nebylo sněhu.
Roku 1786.Zemětřesení v celé Evropě,6krát se zachvělo.první krát hodně,
potom vždy pomalší,až ostalo.
A 1790,28......v noci byla bůřka nad obyčej,že snad,co svět stojí,
nebylo,ten čas bys ani slova svého neslyšel,nebo to hřmělo,al
cov mohutně to řvalo a bučelo tak strašně,že lidé na zemi omámeni
padali a sůdného dne očekávali.Hodinu šlo skrz nás od Poledního
moře až k dánsku na 500 mil a 200 mil široko šlo.
Roku 1802 velké sucho a horko.na druhý rok mokro,18 krát voda
na lůkách byla za jedno léto,vždy oršelo.
Roku 1802.Rusi šli na Francůza ,u Slavkova se bili 2.prosince,a
prohráli bitvu.Utíkali,kde kdo mohl,nejvíce těma Karpatskýma
horama šli domů.Roku 1809 naši na Svatý Duch potlůkli
Francůzy....na hlavu,Bonapart byl přemožen a potem všechen
strapeny s tu bitvu.
Roku toho po tej bitvě u Slavkova bylo plno špitalí na všech
zámkách.Na S.Barboru večer vezli na 20 vozech 500 marody skrz
Pustějov do zámku Bartošovského,a před Martináska č.p.60 v blatě
nemohli s tím prvním povozem,nechtěl jím žáden pomoct,tu ti
formani rozházeli (marody) po všech sedlácích a odjeli pryč.Na 4.den
jich museli naši do Fulneka zavézť,a za několik 12 dní položilo se
v dědině přes 400 osob,a 20 dní nebylo ani živého člověka na dědině
viděť.70 osob z nich umřelo,a 8 sedlákův,12 selek mimo chalupníkův
umřelo.
Roku 1810.Bylo od S.Václava až do roku 1811 do měsíce srpna také
sucho a horko,které v naší zemi snad nikdy nebylo,všechny studně
a Odra do snažna vyschla a ztratila se,celý svět stál,jako v ohni,
na poli všechno opálené a seschnuté.V té studničce pod dědinů
na tom břehu voda nevyschla,tam lidé s vozama celý den

Lidé,kteří si zaslouží dík a uznání

3. listopadu 2010 v 20:50 | Hans |  Fulnek
Potkal jsem se s člověkem,který si zaslouží opravdový dík a uznání.Jmenuje se Stanislav Šmeidler a bydlí v Děrném(kdysi Türn).Setkání mi domluvila moje kamarádka,které tímto děkuji a byl jsem mile překvapen,neboť tak vstřícného člověka jsem dlouho neviděl.Nejenže již léta opravuje kapličky a Boží muka v celém okolí,ale půjčil mi i svoje alba fotek starého Fulneku a alba fotek "jeho" kapliček a Božích muk,které za ta léta opravil.A návdavkem jsem ještě od něj dostal dokumentaci těchto kapliček a Božích muk.
Jak jste si mohli všimnout z mého blogu,jsem člověk,co razí teorii,že by tyto skvosty mělo vidět co nejvíce lidí,proto postupně tyto fotky zde vystavím a přiřadím tam,kam patří.
Ale vrátím se k panu Šmeidlerovi.Díky jeho nezištné práci můžete kolem cest a kostelů,někdy i na návsích vidět kapličky a kříže,které jsou nádherně opravené a obci již nedělají ostudu.
Takových lidí si musíme nesmírně vážit,neboť v dnešní době byznysu to není vůbec samozřejmé.
Takže pane Šmeidler,mockráte díky i za moji osobu a přeju Vám ještě nejednou hodně radosti z toho,že se dílo podařilo.