Říjen 2012

Tichá vzpomínka

21. října 2012 v 14:06 | Hans |  Rodina
Zemřel další člen naší rodiny. Bratr mé matky, Antonín Hrstka.

My dva jsme spolu vedli vždycky rozhovory na téma politika a společnost. Jak by to mělo vypadat, atd. Ne vždy jsme měli shodné názory, ale jedné věci si na tomto mém strýcovi cením a to byla jeho sociální politika- cítění člověka, který vždycky znal cenu peněz a majetku a jemu osobně majetek a peníze vždy sloužily k tomu, aby pomohl druhým lidem kolem sebe. Nikdy jsem u něj nezažil, že by řekl, že nepomůže druhému člověku, když to bylo v jeho silách a možnostech.
Jelikož se narodil ve znamení berana, byl přirozený vůdce. On nepotřeboval výsledek, ten byl až druhotný, hlavní bylo, že se něco dělo. Vždy byl v popředí všeho, co se dělo kolem něj.
A ten, kdo jej znal osobně ví, jaký to byl zpěvák, když se něco oslavovalo. Byl mezi prvníma, kdo začal zpívat a vždycky vedl zábavu. Bylo nám s ním moc dobře. Valašské písničky se nesly z oken vždycky, když se rodina sešla k nějaké oslavě.
O těch časech, kdy jsme, jako děti jezdili na Ostravici na dovolenou se rozepisovat nebudu, poněvadž to jsou věci nesdělitelné- to pochopí jenom ti, co tohle zažili a byli u toho. Byly to krásné prázdniny a tímto bych chtěl poděkovat, jak strýcovi Tondovi, jak jsme mu říkali, tak i tetě Růži. Nikdy na to nezapomenu. A taky nikdy nezapomenu, jak na strýca Tondu, tak na všechny "naše milované", co již odešli a dívají se na nás tam odněkud z jiných sfér.

Tak ještě jednou Vám strejdo děkuji za všechno, co jste pro celou naši velkou rodinu udělal. A nebylo toho málo. Nikdy na to nezapomeneme.
Dovolil jsem si přidat i pár foteček do "Tiché vzpomínky" ZDE

Věřím, že Vy, kdo jste jej znali osobně si rádi tiše se mnou zavzpomínáte.

Bravinné-Brawin

20. října 2012 v 21:17 | Hans |  Časy dávno minulé
Opět přibyl jeden skvost v mojí sbírce. Je sice až z r. 1953, ale i tak je to ojedinělé foto. Můj spolupracovník Libor Lech mi jej nezištně poskytl a tímto mu patří veliký dík. Ne každý, kdo něco slíbí to taky splní. Zřejmě, protože má v žilách německou krev, tak miluje taky pořádek a proto taky plní sliby. Jeho dědeček byl Německé národnosti a babička České, proto tady mohli zůstat po r. 1945 a nemuseli, jako většina Němců odejít ze své vlasti. Třeba jej přemluvím a nafotí mi toto místo, jak vypadá dneska, to bych tyto fotky mohl dát na můj druhý blog "Proměny časů".