Únor 2013

Nové fotky Vlkovic

26. února 2013 v 19:42 | Hans |  Časy dávno minulé
Guten tag meine liebe Freunden - tedy pardón....a teď česky - Dobrý den mojí milí přátelé. Znovu jsem získal nové fotečky, tentokráte Moravských Vlkovic -tedy Mähren Wolfsdorf. Mám nesmírnou radost, neboť opět na mě dýchly "staré časy". Touto cestou bych chtěl poděkovat nejmenovanému moravskému ogarovi, který mi tyto fotečky poskytl. Tak příjemné prohlížení. Fotečky najdete zde: WOLFSDORF

Nové, staré fotky

25. února 2013 v 18:20 | Hans |  Vzpomínky
Do složky Muzikanti byly zařazeny nové fotky. Díky Vraťo, tyhle jsem ještě neměl. Jsou to fotky z období zhruba 80tých let minulého století. Jinak kdo by měl zájem o minulost naší kapely TNT, Vraťa Dámek pomalu dává dohromady vzpomínky, které již jsou vystaveny na webových stránkách kapely TNT. Tak krásné vzpomínání a klidné koukání. A nebrečte, do stejné řeky dvakrát nelze vstoupit.

Další nové skvosty

10. února 2013 v 11:30 | Hans |  Časy dávno minulé

Milí přátelé.
Přidal jsem nové fotečky do Nový Jičín- náměstí
Nedá se to dát sem odkaz na každou fotku zvlášť, prosím o pochopení, jedná se asi o 27 fotek, bylo by to nepřehledné, proto se tím nějak proberte sami.
Příjemné prohlížení Vám přeje Hans.

Zírání Dharem

8. února 2013 v 18:26 | Hans |  Duchovno
Tak přátelé, jelikož se nezabývám jenom minulostí, jako takovou, ale také duchovnem, nosil jsem v sobě dlouho pojednání, které se týká dharem- nositelů myšlenek, než jsem to sepsal a nyní mě jej zveřejnil bratr Jan Lípa na stránkách
Síla Moudrosti , které jsou věnovány Kundalíni józe.
Hezké čtení přeji všem, které toto téma zajímá.

Nové fotky

4. února 2013 v 18:32 | Hans |  Fulnek
Přidal jsem dvě nové fotky do galerie náměstí Na fulneckém náměstí a Náměstí trošínku jinak .

Přeji všem příjemné koukání.

Hans.

Strýc Vláďa

3. února 2013 v 13:14 | Hans |  Rodina
Je mým zvykem (když nás někdo z naší rodiny opustí) se s tímto náležitě rozloučit.
V pondělí 21.1.2013 nás opustil můj strýc Vladislav Vaněček. Zrovínka jsme s manželkou byli na pohřbu mého kamaráda Romana Mročka a ani nás nenapadlo, že právě ve chvíli, kdy jsme opouštěli smuteční kapli umřel tento veliký člověk. Nedožitých 100 let jeho života jistě mluví za vše. Pamatoval obě světové války a v té druhé musel jít dokonce s frontou, když se tato blížila na Moravu. Mám v živé paměti, když jsem jej a moji maminku vezl do léčebného ústavu Hrabyně u Opavy za mým druhým strýcem Antonínem Hrstkou na návštěvu, jak přímo ožil, když viděl ty kopce (přijížděli jsme od Ostravy) před Hrabyní a začal vyprávět, co to byla za hrůza, jak postupovali směrem k Ostravě. Mluvil perfektně Rusky (i s tím krásným ruským přízvukem) a začal tak mluvit vždycky, když na tuto dobu vzpomínal. Tehdy mi říkal: "Jendo, to si neumíš představit, co to tady bylo za hrůzu-kaťuše bily a my jsme postupovali po těch kopcích. Plazili jsme se přes mrtvoly svých kamarádů- no strašné". Potom jsem načal téma rabování a znásilňování a on mi řekl jediné: "Jendo, na to se takto z dnešního pohledu nesmíš dívat- válka je válka a v té se takové maličkosti neřeší. Ta doba byla taková a nedá se to brát z dnešního hlediska, kdy platí základní listina lidských práv a svobod. Vzpoměl jsem si teď, když to píšu na výrok Karla Schwarzenbergera, když říkal, že dnes by prezident Beneš zkončil před Haagským soudem, ale v té době to, co se dělo bylo normální.
Ale pojďme dále a zavzpomínejme na tohoto mého strýce, jako na člověka, který byl opravdovým příkladem pro druhé lidi kolem. Jeho pracovitost byla obdivuhodná a také jeho zručnost. Co kdo ve vesnici potřeboval, přišel za ním, ať už to bylo něco na poli (poorat, zasít, či jiné práce polní), nebo v hospodaření s dobytkem, či "jenom" něco spravit, co se porouchalo.
Věřím tomu, že nikomu neřekl ne, když tento něco potřeboval.
Jenom moje maminka a naše rodina je mu mnohým zavázáná, neboť jelikož vlastnil jedno z prvních aut ve vsi, vždy ji ochotně zavezl do nemocnice, nebo i jinde a nevzal si nikdy za to ani korunu.
Je třeba mít na paměti, že telefony v té době byly asi jenom dva, nebo tři v celé vsi a tak byl člověk v akutních případech opravdu odkázaný na pomoc jiných lidí.
Jelikož sám to tak neumím, vypůjčil jsem si stránku z knihy "Medailónky statečných z oblasti Fulnecka" od Josefa Kubového a Václava Langera. Tímto prosím o jejich shovívavost a pochopení.
Je zde shrnut veřejný život mého strýce:


Musel jsem opravit datum jeho narození, jelikož v knížce bylo 27.3.1913, ale on se narodil 27.5.1913. Čili by se letos v květnu dožil rovných 100 let.
I při svém pokročilém věku byl pořád plný elánu a čile se zajímal o dění kolem něj.
Je mi ctí patřit k rodině tohoto mého strýce.
Děkuji Vám strejdo za celou naší rodinu, co jste pro nás všechny ve svém životě udělal. Nikdy Vám to nezapomeneme.
Nechť Vám dá Bůh klidné spočinutí.
No a ještě, jak je mým zvykem, několik foteček na závěr. Najdete je zde:ZDE